close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Květen 2009

Nevěřím na osud - 20. Kapitola

14. května 2009 v 19:24 | Morbid_Curiosity |  JB&TH-Nevěřím na osud
"Eliz!" vběhla sem do šatny.
"Co se děje? Už ste skončili?" Elizabeth okamžitě vyskočila na nohy a vrhla se mi kolem krku.
!Ne, ale pojď se mnou, dělej!" táhla sem jí za sebou zase zpátky.
"Co-?"
"Teď to neřeš a pojď!"
Doběhly sme zpátky na sálu a Eliz málem spadla čelist. "Hustě!" zašeptala.
"Omlouvám se, ale já vám nedokážu, proč bych chtěla nebo měla být SuperStar a ona to ví. Tohle je Elizabeth," představila sem El porotě a nikdo nechápal - včetně mě.
"Proč...proč by Cake měla být SuperStar? To je docela jednoduchý. Ona si to totiž zaslouží. Má skvělý hlas, nádherný písničky a spoustu nápadů. V každý volný chvíli svěřuje svoje aktuální myšlenky a nápady papíru a z toho pak tvoří.

Nevěřím na osud - 19. Kapitola

14. května 2009 v 19:00 | Morbid_Curiosity |  JB&TH-Nevěřím na osud
"Tak tedy začneme, první na řadě je kdo?"
A tak sme teda začali. Já byla z nějakýho záhadnýho důvodu na řadě až poslední, a tak mi nezbylo nic jinýho, než čekat, až dozpívají všichni přede mou. Byli téměř všichni opravdu skvělí. Je zvláštní, jak člověku, který umí zpívat, už od dětství říkají, jaký je to zvláštní nadání a jak jsou jedinečný, ale právě tady se pozná, že to vlastně vůbec není pravda. Nebo možná jo, ale je to většinová pravda.

Nevěřím na osud - 18. Kapitola

14. května 2009 v 18:38 | Morbid_Curiosity |  JB&TH-Nevěřím na osud
Z vlasů mi Elizabeth upletla dva copy a zapletla do nich červený sametový stužky. Přední vlasy mi volně sepnula skřipcem dozadu. Vypadalo to jednoduše, ale nádherně, elegantně a ne upjatě. Nevypadalo to ani princeznovsky a kdybych si tohle uměla na hlavě vytvořit sama, tak to tak nosím pořád.
"Páni...! To si děláš prdel?!" vyjekla sem a nevěřícně zírala do zrcadla.
"No...hm...nelíbí se ti to? Já to když tak předělám..."
"Ne! To ať tě ani nenapadne! Vypadá to naprosto skvostně."
V tu chvíli do naší šatny, ve který sme zatím pořád vyly sami, vtrhla nějaká malá paní a začala na nás něco šprechtit německy. Jen, co to dožvatlala, vyběhla a bouchla za sebou dvěřma.

Nevěřím na osud - 17. Kapitola

4. května 2009 v 15:14 | Morbid_Curiosity |  JB&TH-Nevěřím na osud
"Eliz!"
"Co je?!"
"Hele!"
"Eh?"
Právě jsem zjistila, že v papírech ohledně soutěže je napsaný, že díky vysoký účasti soutěžících se soutěž protahuje na dva dny.
"Cože?" vyjekla Eliz a vytrhla mi papíry z ruky. "To přece neni možný!"
"No... asi tady zůstanem o den dýl," zkonstatovala jsem a měla jsem z toho docela i radost.
"No... to asi jo. A vadí nám to?" zeptala se Elizabeth jiskrama v očích.
"Ani omylem!"

Ehm ehm :D

4. května 2009 v 14:43 | Morbid_Curiosity |  about
Takže... možná ste si všimli (všimla :D), že jsem se zase překecala k tomu, abych něco napsala.

Když jsem si to tak pročítala...
Kašlete na ty chyby, co tam jsou :D je jich tam hodně a chyby byly, jsou a budou :D

Hlavně v i-y v příčestí. To je tak, že sem zvyklá psát i jako my všichni, jenže píšu píšu, najednou si uvědomim, že jsem jenom dvě a že jsem holky a dám tam y... takže to vůbec neřešte. A neřešte sni ty překlepy :D

Nemám BR a samotný se mi to číst nece :D:D

Takže asi tak mno :D

Nevěřím na osud - 16. Kapitola

4. května 2009 v 14:41 | Morbid_Curiosity |  JB&TH-Nevěřím na osud
"Tak, a jde se zpívat..."zavelela Eliz a vrhla se do tašky s hudebníma věcma.
"Fakt to tolik spěchá?" řekla sem otráveně a 'umřela' jsem na gauč.
Eliz se na mě podívala pohledem rozzuřenýho bizona. "Já chci, abys vyhrála, takže to vyhraješ a teď jdeš cvičit."
"Rozkaz, kapitáne," zasalutovala jsem a šla jsem jí pomoc.
Vytahaly jsem všechny věci včetně keyboardu, notebooku a nahrávek a dali se do cvičení.
Asi 10x dokola jsem zpívala vybranou pomalou a 10x vybranou rychlou - obě z mojí vlastní tvorby. Než jsme skončily, bylo kolem půl osmý večer a já měla pocit, že další den na tý soutěží zřejmě nevydám ani hlásku, jak mě bolely hlasivky.

Nevěřím na osud - 15. Kapitola

2. května 2009 v 17:05 | Morbid_Curiosity |  JB&TH-Nevěřím na osud
Letadlo se pomalu začalo zvedat a mě se ve stejný intenzitě začal zvedat žaludek.
"Nebudeš zvracet, že ne?" ozvala se vedle mě polo vyděšeně - polo pobaveně Elizabeth a už sahala po papírovym pytlíku.
"Ne, nebudu!" začala sem se tlemit a nervozita trochu upadla stejně jako nevolnosti.
Už sem byli vysoko ve vzduchu a letěli sme v rovině, takže se všichni začali odpoutávat a normálně si povídat.
Elizabeth vytáhla notebook a celou cestu, která trvala cca dvě hodiny - ani ne, sme hráli nějaký hry, který si tam Eliz stihla nainstalovat, takže o zábavu sme měli postaráno a já neměla čas přemejlšet nad ničim jinym.
"Zapněte si pásy, přistáváme," ozvalo se zase z repráků a tak se zase všichni připoutali a letadlo začalo klesat.

Nevěřím na osud - 14. Kapitola

2. května 2009 v 16:26 | Morbid_Curiosity |  JB&TH-Nevěřím na osud
"Nééé!" Zamumlám, když slyším ten odpornej zvuk budíku. "Tohle je nezákonný!"
"To možná jo, ale je to důležitý," podotkla Eliz a zívla. "Tak vstávej."
Vyhrabala jsem se teda z postele a už to jelo. V koupelně bylo narváno a navíc totálně nedejchatelno. Takový zmatky jsem po ránu snad ještě neměla. Tady kus oblečení, támhle další. Z ničeho nic mi zmizely džíny, který jsem pak objevila o patro níž hozený na gauči.
Asi po hodině toho rozruchu, když jsem byla zkulturněná i oblečená, jsem zjistila, že nemůžu najít telefon a ještě k tomu ho mám vypnutej, takže mě ani nemohla Elizabeth prozvonit.
"Já bez toho telefonu prostě neodjedu, potřebuju ho k životu," vysvětlovala jsem Eliz a horlivě jsem hledala tu malou stříbrno-černou věc.
"A já ti k životu nestačím?"
"Eliz..."
BEST VIEW IN FIREFOX, IE 7
1280x1024

Morbid_Curiosity

© 2009