close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nevěřím na osud - 15. Kapitola

2. května 2009 v 17:05 | Morbid_Curiosity |  JB&TH-Nevěřím na osud
Letadlo se pomalu začalo zvedat a mě se ve stejný intenzitě začal zvedat žaludek.
"Nebudeš zvracet, že ne?" ozvala se vedle mě polo vyděšeně - polo pobaveně Elizabeth a už sahala po papírovym pytlíku.
"Ne, nebudu!" začala sem se tlemit a nervozita trochu upadla stejně jako nevolnosti.
Už sem byli vysoko ve vzduchu a letěli sme v rovině, takže se všichni začali odpoutávat a normálně si povídat.
Elizabeth vytáhla notebook a celou cestu, která trvala cca dvě hodiny - ani ne, sme hráli nějaký hry, který si tam Eliz stihla nainstalovat, takže o zábavu sme měli postaráno a já neměla čas přemejlšet nad ničim jinym.
"Zapněte si pásy, přistáváme," ozvalo se zase z repráků a tak se zase všichni připoutali a letadlo začalo klesat.

"Eliz! Já budu asi-" nestihla jsem ani doříct a obsah mýho žaludku mi ležel v rukou - teda v pytlíku, kterej mi Elizabeth stihla vrazit do rukou. "Díky..."
"V pohodě.... dobrý?" Eliz si svoje pobavení asi vážně nemohla nechat pro sebe a když sme přistáli a šly jsme si pro věci, celou dobu mi vyprávěla, jak krásně okurkovou barvu sem měla.
"Ha-ha-ha, hroooozně vtipný. Až se ti tohle stane, tak se ti taky budu tlemit!" pořvávala sem na ní a byla jsem docela nasraná, takže jsem ani nepostřehla, že už jsme vlastně v Neměcku na Berlínkym letišti. "Ehm... Eliz?"
"Áno, moje drahá?"
"My už jsme asi to, co, v Německu...?" rozhlížela sem se kolem a zakopla sem o nějakou hadici. "Do prdele!!! To to nemůžou dát jinam?!"
"Tý jo! Ty máš postřeh lovce šneků!" zazářila Eliz nad mym objevem a chytla výtlem.
Po dlouhym debatění o tom, jak velkej je můj postřeh sme se konečně dostali k našim věcem a tak jsem jak nákladní velbloudi šli na taxik.
Asi 10 minut sme projížděli ulicema Berlína a já s Eliz sme koukaly na všechny ty věci, lidi, stavby kolem, jako na svate obrázek. Každou chvíli se taxikem ozvalo "Jééé koukej!".
Když sme konečně zastavili a vystoupily, stály sme před obrovskym hotelem, kterej vypadal, jako by měl minimálně 150 hvězdiček + nějaký bonusový za uměleckej dojem.
"Tak jdeeem!" zavelela Eliz a šly jsem.
Věci nám nesly nějaký poslíčci, takže my se klidně mohly dál kochat hotelem. Takovej luxus sem viděla snad jenom ve filmech a ani tam ne. Všude rudej semiš dozdobenej zlatem. Hned v hale bylo obrovský akvárko s červenýma a zlatýma rybkama. Personál oblečenej do stejnejch barev, ještě černou k tomu přidali. Vážně okouzlující pohled.
"Dobrý den, Elizabeth Rokwoodová a Casey Carlise," oznámila Elizabeth recepční a ta nám dala karty od pokoje číslo 666.
"Krásný číslo," podotkla jsem a Elizabeth nahodila satanistickej výraz.
Výtahem jsme dojeli do 23 patra a poslíčci s věcma nám pomohli najít náš pokoj.
Už jsem byla docela nedočkavá, až uvidim ten pokoj, protože jestli je tenhle hotel tak luxusní, tak si ten pokoj vážně nedokážu představit a to už je i u mě co říct.
"Připravená?" zeptala jsem se Eliz.
"No... ani ne," chytla výtlem.
Strčila jsem kartu do toho zařízení, jak bych mu asi měla řikat zámek. Cvaklo to. "Tři, dva, jedna..." otevřela jsem dveře a sbírala jsem čelist ze země. "Hovno!!!"
"Ty krávo!!!" neudržela se Elizabeth a vběhla do pokoje, přičemž mě málem porazila.
Okamžitě vylezla na postel, která byla abnormálně vysoká a velká a skákala jak magor. Při tom se smála a brečela štěstím. "Tohle si pořádně užijeeeeeeeeeeeeem!!!"
Poslíčci nám dali věci do pokoje a jen co odešli, skočila jsem za Elizou. Válely sme se po posteli a ječeli jak ty největší kravky, ale byla sem strašně moc šťastná i přes tu nadcházející hrůzu.
Asi po půlhodině skotačení po celym našem novym bytečku sme se trochu uklidnily a rozhodly se, že si asi vybalíme a budem chvilku hudebničit. A tak sme se daly do vybalování, což nám zabralo další půlhodinu. Zařídili sme si to tam jak ve vlastním bytě a konečnej efekt byl víc než uspokojující. Obě sme stály u vstupních dveří a čuměly na obývák, kterej vypadal naprosto luxusně s těma různejma vymoženostma, který sme stihly nasrvat do tašek.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lessien Séregon alias Elizabeth Lessien Séregon alias Elizabeth | 2. května 2009 v 17:10 | Reagovat

omg.. xD hej víš na co jsem zapomněli? :D nějak se popsat hej.. :DDDD xDDD jako jak vypadáme víš.. xD aspoň jsem to tam tedda nikde neviděla.. xD jen jsi popsala svoje vlasy, když jsem si hrála an kadeřnici.. xD

2 Morbid_Curiosity Morbid_Curiosity | E-mail | Web | 2. května 2009 v 17:46 | Reagovat

to se neřeší :D

3 Lessien Séregon alias Elizabeth Lessien Séregon alias Elizabeth | 2. května 2009 v 18:56 | Reagovat

tý jo já bych chtěla další.. xDDDD nějakou action by to chtělo.. xDDD

4 Lessien Séregon alias Elizabeth Lessien Séregon alias Elizabeth | 3. května 2009 v 14:29 | Reagovat

dalšííííííííííííííííí xDDD

5 Morbid_Curiosity Morbid_Curiosity | E-mail | Web | 3. května 2009 v 19:32 | Reagovat

ehm :D:D:D cestování letadlem pro mě JE action :D:D:D:D:D:D bude další nebooj :D tak mě napadá, že možná začnu spát hned :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
BEST VIEW IN FIREFOX, IE 7
1280x1024

Morbid_Curiosity

© 2009